Provoz: od 1. května do 30. září

Správce kempu: 608 95 15 95

E-mail: prazak.autokemp@volny.cz


MÍSTNÍ ÚDAJE

Z historie obce Pražák

V dávných dobách, zhruba před 500 – 1000 lety před naším letopočtem v době bronzové, kdy řeka Blanice bývala zlatonosná, usadili se tehdy lidé na vrchu, kterému dnes říkáme Hrad (666). Odtud možná pocházel nález dvou srpů a jiných bronzových odlitků(depot), které si zakopal tehdejší sběrač nefunkčních předmětů v místech dnešní vesnice Pražák.. Proč si zde uložené věci už nevyzvedl, to se zřejmě již nedozvíme.

O pár stovek let později se na východní straně od Hradu rozvíjí v bažinatém úseku malá slovanská rybářská osada zvaná Vodňany. Je založena záměrně na obchodní cestě směřující od zemských hranic ke knížecímu hradu v Netolicích a odtud dále do nitra země. Obyvatelům Vodňan je uložena povinnost udržovat schůdnost cest a starat se o bezpečí cestujících (soumarů). Jak přibývalo života na obchodní cestě, tak vzrůstala důležitost osady. Pomalu rostla, až v tržní osadu. Usazovali se zde řemeslníci a obchodníci. Osada se pomalu přeměňovala v městečko, jemuž panovník udělil některá práva a výhody. Vodňany se nakonec staly městem královským.

Přibývalo obyvatel, ne však každý ve městě žijící člověk si mohl dovolit chovat hospodářský dobytek. Proto město nechalo zřídit asi 2 km západně od Vodňan na vrchu zvaném Pražák velkostatek, právě pro chov dobytka.

Zatím na vrchu Pražák stojí s povolením konšelů vodňanských jen stavení faráře z Vlachova Březí, to se psal rok 1574. Tato stavba byla vůbec první v historii pozdější vesnice Pražák. O něco později se k velkostatku připojil i ovčín. Na dvoře bylo obydlí šafáře, mužský a ženský čeledník, dále stodoly, stáje a sýpky na obilí. Každý dvůr vedl šafář, který se staral o chod hospodářství. Měl zde určitý počet poddaných na stálo(čeledíny, děvečky). Další pracovníci přicházeli každodenně povinně na robotu z vesnic patřících ke dvoru. S hospodářskými potížemi předcházejícími třicetiletou válku a během ní začaly výnosy z velkostatků rychle klesat. V souvislosti s celkovým úbytkem obyvatelstva se stále hůře získávaly pracovní síly.

K razantním změnám došlo až o 150 let později, roku 1775 kdy po selských bouřích požadující mimo jiné zrušení roboty.Na popud rakouského ekonoma Františka Antonína Raaba došlo na návrh zrušit dvory. Ty rozparcelovat, rozprodat, či propůjčit do nájmu zájemcům, zpravidla poddaným. Parcelační plán byl předložen krajskému úřadu 10.6.1783. Tímto datem vlastně vzniká vesnice Pražák.

Původní dvůr byl rozdělen a do něj byla adaptována část nových malých usedlostí. Nově se začalo stavět kolem nedokončené kaple z 1. poloviny 18 století. Tato kaple byla v době baroka zasvěcena sv. Vojtěchu a každoročně se k ní dělaly z města a okolí poutě, kde se při mši prosilo o vláhu v kraji.

Další zajímavou stavbou je kaplička sv. Trojice. Byla vystavěna díky reformě Josefa II, kdy se rušily hřbitovy ve městech. Zrušením hlavního hřbitova u kostela Panny Marie ve Vodňanech se přemýšlelo o vybudování náhradního na Pražáku. Původně se zamýšlelo o postavení mnohem větší kaple, než je dosud, ale její stavba se neuskutečnila. Nedošlo ani na zřízení hřbitova, údajně kvůli vzdálenosti od města. Později v 1. Polovině 20. Století byla kaplička dle návrhů Mikoláše Alše vyzdobena (štukovou sgrafitou).

V únoru 1883 vyhořel starý dřevěný ovčín nacházející se za vesnicí a k jeho obnově již nedošlo.

Na jižním kopci za vesnicí si postavili roku 1839 hřbitov židé. Dříve ho chtěli stavět na Radčických vršcích. Tamní obyvatelé však proti tomu protestovali.

Hřbitov za Pražákem sloužil až do první poloviny padesátých let 20.století. Mezi židovským hřbitovem a vesnicí se rozprostíraly tři rybníčky, Horní, Prostřední a Dolní Literátský. Horní sloužil jako třecí rybník k výtěru generačních kaprů. Prostřední k odchovu plůdku a násady kapra a Dolní sloužil k přezimování osádek kapra. Dnes můžeme spatřit jen Dolní Literátský. Horní a Prostřední byly v minulém století zrušeny.

Směrem na jihozápad od vesnice se nachází bývalá pohodnice, kam se svážel z okolí mrtvý dobytek.

Vydáme-li se po staré cestě od pohodnice Třešňovou alejí, kterou nechal vysadit bývalý purkmistr města Vodňan Ferdinand Mašek v roce 1912, směrem na severozápad, dorazíme k Záhorskému rybníku a bývalé hájovně z roku 1684. Roku 1911 tu bývala také letní restaurace. Hájovna a pohodnice jsou dějištěm románu Vlasty Javořické „Mezi lesy“. Vracíme-li se zpět do vesnice, budeme po levé straně míjet starý lom z něhož je postavena nejedna pražácká chalupa.

Naposledy se zastavíme u železniční tratě, která byla připojena z Číčenic směrem na Prachatice roku 1893, u malého pomníčku. Toto místo nám oznamuje smutnou událost z října 1944. Nákladní vlak, vezoucí cisterny s řepkovým olejem směrem na Prachatice, překvapily dvě stíhací letadla. Výstražným kroužením oznamovaly zastavení vlaku. Strojvedoucí však nedbal výstrahy a tím si podepsal svůj osud. Letadla se snesla téměř až k zemi a zahájila palbu. Déšť střel během chvíle zničil vše. Vlak, cisterny i lidské životy. Smrt ve vlaku našel Vojtěch Mařík a Josef Kabát. Lidé z okolí si sem přicházeli nabrat řepkový olej, který volně vytékal z cisteren. Tato událost je v mysli pamětníků ještě dnes živá.

Závěrem se podíváme, jak se obec rozrůstala. Roku 1849 bylo na Pražáku 36 domů. Rok 1887 nám oznamuje pouze stav obyvatel a to 345. Roku 1900 bylo 58 domů, obyvatel 334. V roce 1913 je evidováno 62 domů a 309 obyvatel. V dubnu roku 1999, 110 domů a 233 obyvatel.

 

 

Přírodní rezervace „Záhorský rybník"

Rybník ZáhorákHlavním motivem vyhlášení přírodní rezervace je ochrana komplexu mokřadní vegetace. Přírodní rezervace má značný význam pro ochranu fytogenofondu zde rostoucích mokřadních druhů rostlin a pro zachování cenných mokřadních společenstev. Jedná se zřejmě o nejcennější vegetační mokřadní komplex v celé západní části Českobudějovické pánve.

Lokalita se nachází na nánosech nivní a splachové hlíny mydlovarského souvrství. Na rašelinném mokřadním bezlesí se hojně vyskytuje řada cenných a ohrožených druhů, např. suchopýr úzkolistý, několik druhů ostřic, bezkolenec modrý, žluťucha lesklá a další. Z živočišných druhů se vyskytují druhy vázané na vodní a mokřadní biotopy. Z bezobratlých živočichů stojí za zmínku vzácnější Helophilus hybridus, patřící do dvoukřídlého hmyzu, z brouků pak poměrně vzácný Philonthus intermedius živící se larvami much. Z obratlovců byl zjištěn významný výskyt tří druhů drobných hlodavců, které jsou vázány na mokřadní biotopy. Jedná se o rejsce černého, rejsce vodního a hraboše mokřadního, kteří se vyskytují pouze ostrůvkovitě, zvláště v oblasti intenzivně obdělávané Českobudějovické pánve. Dříve se vyskytovala řada druhů vodních ptáků, kteří v lokalitě hnízdili. Postupnou eutrofizací, zabahněním rybníka a změnou hospodaření došlo k významnému poklesu populací vodních ptáků.

Cílem péče o přírodní rezervaci je optimalizovat systém rybářského hospodaření tak, aby umožnil návrat některých druhů živočichů a rostlin, které se zde dříve běžně vyskytovali. V území budou obnoveny podmínky pro výskyt a rozmnožování obojživelníků, kteří tvoří významnou součást tohoto ekosystému, ale jejichž životní podmínky se v posledních letech výrazně zhoršily. Je nezbytné stabilizovat proces sukcese mokřadní vegetace. Celé území je v rámci hodnocení územního systému ekologické stability krajiny součástí biocentra regionálního významu.